Pokud jste už dříve někdy slyšeli o rýžovém těstě mochi a zachtělo se vám jej ochutnat a koupili jste balení už hotového mochi v obchodě, vsadím se, že vás určitě vykolejilo zjištění, že ony bochánky, či obdélníky, zabalené každé zvlášť v plastovém obalu, není tak pěkně měkké a tahavé, jako to vypadá na fotkách, ale tvrdé jako beton.
A pokud jste v záchvatu zklamání celé balení nevyhodili do koše s dojmem, že je zkažené (což by byla fakt škoda, protože tohle není zase úplně levná záležitost), a práší se vám na něj někde vzadu ve spíži, tenhle recept je přesně pro vás. Protože si můžete ono tvrdé kiri mochi připravit podle níže uvedených tradičních receptů, nebo postupovat pouze podle přípravy a pak si ho ozdobit už jen dle vaší libosti.
A co to vlastně kiri mochi je? Jde o obyčejné, neochucené rýžové těsto, které bylo vysušeno, takže ztvrdlo a získalo tak delší trvanlivost, protože po vysušení se dá znovu připravit-buď ugrilovat, upéct, nebo uvařit. Dnes je vyráběno průmyslově a můžete si ho koupit v podobě obdélníků a bochánků jednotlivě zabalené v obalu. Je to skvělá věc, pokud doma nemáte japonskou rýžovou mouku a nemůžete ji sehnat (protože kiri mochi se dá snadno sehnat v internetových obchodech i v ČR), nebo jste líní si vlastní mochi udělat nebo na to prostě nemáte čas. Samozřejmě domácí mochi je mnohem chutnější, ale i já na téhle rychlovce dost ujíždím, má spotřeba kiri mochi se rapidně zvyšuje a má peněženka je zase nějaká moc lehká.
Příprava je velice jednoduchá a rychlá, každý preferuje jiný druh zpracování a ke každému ochucení se také hodí jiná příprava, protože tak, jak kiri mochi připravíte, má vliv na jeho strukturu.
Buď ho můžete hodit do vroucí vody a vařit tak 5 minut nebo tak dlouho, dokud nezměkne.
Pokud máte radši mikrovlnky, je možné ho dát do misky s vodou a chvíli ohřívat v mikrovlnce do změknutí.
Nebo ho dát do trouby na pečící papír a péct asi tak na 180°C po dobu také přibližně těch 5 minut, dokud se nenafoukne a okraje trochu neopečou a nechytnou barvu.
Nebo ho můžete hodit do friťáku či osmažit na pánvi.
Či ugrilovat nad ohněm.
Možností je opravdu velká spousta, v podstatě ho musíte dát do tepla, dokud nezměkne. A pak už jen ozdobit opravdu čímkoli. Jak už jsem psala, kiri mochi má pouze chuť rýže, takže ho lze připravit na sladko nebo na slano, jak si ho ochutíte, tak také bude i chutnat.
I když jde o suché mochi, není až tak zcela vysušené, takže nenechávejte kiri mochi otevřené v obalu, protože do pár dnů oschne a už se nedá použít (proto je taky každý kousek balený zvlášť, abyste nemuseli celý pytel sníst hned do pár dnů). Již připravené, uvařené, nebo jinak ohřáté mochi snězte ihned, protože jak chladne, tak také tuhne a tvrdne a ztrácí svou skvělou elastičnost a na pár hodin starém mochi byste si mohli už i vylámat zuby.
SUROVINY:
kinako mochi:
- 2 ks kirimochi
- 3 lžíce kinako (pražená sojová mouka)
- 2 lžíce moučkového cukru
- kuromitsu (recept tady)
anko mochi:
- 2 ks kirimochi
- 2 lžíce anko/yude azuki (recept na anko tady, více se podle mě hodí tsubuan=anko s kousky fazolí, pokud ale máte yude azuki, sáhla bych po nich, jde o sladké azuki fazole v konzervě, které jsou tekutější než anko a fazole jsou více v celku)
isobeyaki:
- 2 ks kirimochi
- 1/4 hrnku sojové omáčky nebo ponzu (sojová omáčka s citrusem yuzu)
- řasu nori, nejlépe opraženou a ochucenou
- trochu sezamových semínek
POSTUP:
Mochi s kinako a kuromitsu sirupem je mé nejoblíbenější. Mochi hoďte do vroucí vody a vařte tak dlouho, dokud úplně nezměkne (asi 5 minut). V misce si smíchejte kinako a moučkový cukr, kde pak každý kousek mochi obalíte.
Servírujte na talířku polité kuromitsu sirupem, snězte co nejdříve.
Anko mochi jsem připravovala v troubě, pekla jsem ho na 180°C na pečícím papíru tak dlouho, dokud se nenafouklo a nezezlátly okraje. Vyndala jsem ho a ještě horké jsem ho zplácla rukou na placku a do požadovaného tvaru (protože se mi nafouklo nějak divně :D). Pak jsem ho ozdobila yude azuki. Ihned podávejte.
Isobeyaki jsem připravovala stejně, jako mochi s anko. Jenom s tím rozdílem, že po zplácnutí jsem ho namočila celé v omáčce ponzu a obalila v ochucené řase nori a posypala trochou sezamových semínek. Také ihned podávejte. (Nori hned nelepí, musíte ji asi tak minutu přidržet na místě, aby nasákla sojovou omáčkou a přilepila se.)
Moc nedoporučuji dělat všechny příchutě najednou a k tomu ještě po dvou kouskách kiri mochi, jako jsem to udělala já čistě pro fotky, pokud nejste hladoví nebo pokud nemáte bezedný žaludek (který teda já mám, nebo se tak občas cítím :D ), či pokud nemáte vymakané čelisti. Protože u posledních kouscích ne, že bych byla už kdo ví jak plná, ale spíš jsem měla hrozně unavené čelisti od toho žvýkání :D .
A také si dávejte pozor při jídle a polykání, protože se ročně mochi udusí celkem slušný počet lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat