Ičigo daifuku / Ichigo daifuku いちご大福




Představuji vám své úplně nejoblíbenější wagaši, japonskou sladkost, ičigo daifku, neboli jahodové daifuku. Nebo ještě přesněji - jahoda obalená ve sladké jemné fazolové pastě a to celé je ještě zabalené v měkkém, tahavém rýžovém těstu.

Vsadím se, že o této japonské sladkosti jste už slyšeli, nebo jste ji minimálně někde viděli na obrázku. Je to poměrně mladá sladkost, ale těší se obrovské popularitě. Kromě toho, že se v Japonsku konzumuje opravdu hodně jahod a jídla s jahodovou příchutí, tak ičigo daifuku je oblíbené také kvůli tomu, že všechny 3 vrstvy - kyselá jahoda, sladké anko, měkké moči - jsou naprosto dokonale dohromady.

(Tohle ičigo daifuku jsem dělala u kamarádky. Ta jak jednou vyslovila myšlenku, že vypadají jako prsa, tak se už toho obrazu nemůžu zbavit a tuhle sladkost už nevidím tak, jako jsem ji viděla předtím :D . To měkké těsto kolem tomu moc nepomáhá.)





SUROVINY
na 10 ks

  • 140g močiko (sladká jemná mouka z kulatozrnné rýže)
  • 120ml vody
  • 35g širatamako (sladká hrubá mouka z kulatozrnné rýže)
  • 70ml vody
  • 15g bílého cukru
  • 250g anko (široan nebo košian, recept na domácí tady a nebo tady)
  • 10 ks jahod
  • bramborový škrob
POSTUP

Nejprve si připravte jahody. Ty pečlivě očistěte, osušte a odstraňte z nich stopku. Anko rozdělte na 10 stejných částí a každou jahodu jím obalte, ale dejte pozor, abyste nezapomněli nechat špičky jahod volné, aby pak byly vidět přes rýžové těsto a výsledná sladkost vypadala jako prsa vypadala hezky.

V jedné misce smíchejte močiko s 120 ml vody tak, abyste v těstu neměli žádné pucky. V druhé misce smíchejte širatmako s 70 ml vody také tak, abyste se z bavili všech pucků. Pak směsi v jedné misce smíchejte dohromady, přimíchejte cukr tak, aby se úplně rozpustil a dejte tuto misku do mikrovlnné trouby a ohřívejte na výkon 700W po dobu 1 minuty, zamíchejte, pak ohřívejte 2 minuty, zamíchejte a nakonec ohřívejte ještě 1 minutu a opět pečlivě promíchejte, vznikne trošku průhledné a hodně tahavé a lepivé těsto.
To vyklopte na pracovní plotu poprášenou bramborovým škrobem. Těsto bramborovým škrobem poprašte z svrchu a rozdělte jej na 10 přibližně stejných dílů. Pracujte velmi rychle, dokud je těsto ještě horké, protože jak chladne, tak se s ním i hůř a hůř pracuje a je méně elastické. Bramborovým škrobem si pomáhejte, aby se těsto nelepilo ke všemu kolem.
Vezměte jeden díl do dlaně, udělejte z něj trochu placku, doprostřed dejte špičkou dolů jednu jahodu a tu těstem obalte. Chce to trochu cvik, ale určitě s každou jahodou vám to půjde lépe a lépe.

Pak už jenom z každého daifuku oprašte přebytečný bramborový škrob a ihned servírujte s kvalitním japonským zeleným čajem.

Pokud je nebudete jíst hned, ale až třeba za pár hodin, přikryjte je potravinářskou fólií (aby neoschly, moči totiž velmi rychle a snadno osychá) a skladujte je maximálně jeden až dva dny na chladném, tmavém a suchém místě (ne ale v lednici).


7 komentářů:

  1. Právě přemýšlím, že bych zkusila domácí daifuku, protože na této dobrotě začínám být závislá! Ale nějak nevím, kde v ČR sehnat mochiko mouku - mohu poprosit o radu? Shiratamako jsem asi našla a pastu z fazolí pravděpodobně udělám domácí, protože ji taky nějak nemůžu najít :D Děkuju moc za radu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvou závislost na daifuku s tebou sdílím :D . Nejlepší na daifuku je, že do něj může člověk dát spoustu různých věcí a v různých podobách, nejbizarnější, co jsem zatím udělala, bylo s cherry rajčátkem :D . To jsem teda neochutnala, vzal si ho táta a prý se to jíst dá :D ale přijde mi to nějaký podezřelý :D .

      Mochiko se shání hodně špatně, já zatím našla jedinou možnost a to je si pro ní dojet do Japonska (a modlit se, ať na letišti neprohledávají kufry) a nebo si najít v Japonsku kámoše, který ji pošle balíkem. Obě tyhle varianty jsou trochu stresující, protože člověk nikdy neví, na jakého celníka zrovna narazí, proto chci zkusit kontaktovat nějaký obchod s japonskými potravinami, buď v Česku nebo v zahraničí, jestli by náhodou nebyli ochotní rozšířit sortiment jak o mochiko, tak i joushinko, wasanbon a warabi...
      Takže pokud nemáš žádnou takovou možnost, tak je možné mochiko nahradit pomocí shiratamako, jen to bude trochu míň dobré a taky množství vody se trochu změní, těžko říct jestli jí bude méně nebo více, těsto by mělo být tekuté, ale zase ne moc, trochu jako herkules nebo krupičná kaše... :D (trochu divná přirovnání)

      S těma surovinama je to fakt katastrofální až k pláči :( a když už něco najdu, tak je to odporně předražené a ještě nekvalitní.

      Vymazat
    2. A fazolová pasta je domácí vždycky nejlepší volba, kupovaná je oproti ní opravdu něco hnusného, jen to zabere docela dost času a taky to chce cvik :/

      Vymazat
    3. Děkuju moc za rady! Jinak pokud plánuješ kontaktovat nějaký obchod v ČR (nebo i v zahraničí), určitě se k tobě ráda připojím - celkově by bylo super, kdyby se sortiment japonských surovin rozšířil. Takže určitě dej vědět, pokud nás bude víc, mohlo by to zabrat o trochu víc :)

      A na daifuku asi tedy zatím zkusím shiratamako. Případně možná vyzkouším dango kuličky :)

      Vymazat
  2. Tak jsem se dnes vyburcovala a zkusila Shiratama Dango podle tvého receptu (i když pravda, trochu jsem podváděla se špejličkama ... :D). Díky moc za podrobný postup :)

    http://www.tastytalkings.com/2016/07/shiratama-dango.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé moc děkuju, to jsem ráda, že se povedlo! :) Tak ono je jedno, jestli se to na tu špejli napíchne nebo ne :D Člověk si to může udělat jak chce, záleží na tom, co mu chutná ;)

      Vymazat
  3. Ahoj. Mochiko múku neviem nikde nájsť (našla som len na jednom zo zahraničných linkov čo si dala ale tam majú teraz vypredané) Dá sa keby som ju úplne nahradila Shiratamko? Či to by už nebolo dobre?
    Budem vďačná za akékoľvek rady. Ďakujem

    OdpovědětVymazat