Wagaši za květen a červen




Někdy sladkosti, které doma připravím, jsou tak jednoduché, že je zbytečné jim psát recept. A nebo jsem taky líná, což je spíše ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodla nepřidávat tolik receptů, ale spíše inspiraci a případně kdyby byl zájem o nějaký podrobnější recept nebo postup u nějakého konkrétního druhu, tak recept zvlášť napíšu.

Ono to totiž vůbec tak nevypadá, ale psaní receptů je dosti zdlouhavé a náročné na čas, i když je fajn, že mě to vždycky donutí si o dané sladkosti najít nějaké další informace. A než napíšu jeden recept, už mám dalších 5 vyzkoušeno a připraveno v zásobě a nakonec recepty přidávám mimo sezónu. Určitě jsem s nimi neskončila, jen se budou objevovat o trochu méně častěji, než předtím.






Rýžové koláčky opražené na pánvi, plněné sladkou sakurovou pastou z bílých fazolí.






Sladkost z nerikiri (sladká hmota z bílých fazolí a rýžového těsta gjúhi).


















Jókan (sladké želé) nešikovně zobrazující dubové listy.







Sladkost opět z nerikiri zobrazující myslím zvonek.


A další sladkost z nerikiri, tentokrát v podobě květiny azalea (takže asi česky azalka, ale nejsem si jistá), japonsky tsutsudži つつじ (aneb kolik velmi potřebných japonských slov se člověk při výrobě wagaši naučí).



Daifuku z černé rýže (rýžové těsto moči plněné sladkou pastou z azuki fazolí / anko).






Širatama dango s chrpou a sladkou pastou z černého sezamu.


Nerikiri zobrazující konvalinku.


Miska s mačča kantenem (želé), širatama dango (měkké rýžové knedlíčky), mandarinkovým kompotem, kuro mame (sladké černé sojové boby), celé zalité mačča sirupem.


Koupené kachničkové sušenky s čajem.


A koupené mrkvové šátečky plněné džemem.


Jemné anko (sladká pasta z azuki fazolí) s širatama dango (měkké rýžové knedlíčky, zde dva druhy-obyčejné a s maččou).






Nerikiri zobrazující vistárii.








Studený širo zenzai (polévka se sladkými bílými fazolemi) s opečeným moči (rýžovým knedlíčkem).


Borůvkové daifuku se skořicí. (Z lesních borůvek.)


Mizu jókan s levandulí. (křehké želé z jemné sladké pasty z azuki fazolí)


Nerikiri zobrazující nedozrálou ume (druh japonské švestky).


Třešňové gjúhi (sladké rýžové těsto obalené kolem třešní).


Studený zenzai (sladká polévka z azuki fazolí) s třešňovým širatama dango (rýžové měkké knedlíčky).



Dorajaki - jahody se šlehačkou (rýžovou).



Jahodové šlehačkové dortíky - vespod je piškot (z receptu na mačča tiramisu), na něm rýžová slehačka, pak široan (bílá sladká fazolová pasta), jahody, zase rýžová šlehačka, celé potažené gjúhi (sladkým rýžovým těstem) a posypané trochou moučkového cukru.



Nerikiri v podobě jarních zelených momidži (javorových listů).



Nerikiri plněné jahodou.


8 komentářů:

  1. aaaaa, to je všechno tak krásný. Jsi neuvěřitelně šikovná, moc tě obdivuju :) Pokud si někdy otevřeš nějaké to bistro, tak klidně pojedu přes celou republiku, abych to všechno od tebe mohla ochutnat a osobně tě poznala :)

    Já mám teď v blízké době v plánu udělat ty tvé parádní medvědí buchty :) Udělám je asi do čajovny (pro bráchu a ostatní). Akorát ještě musím koupit sušené mléko a pustím se do nich. Pak dám určitě vědět, jak se povedly. Už se na to moc těším :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D :D to bych byla moc ráda!

      Jé super! To jsem moc zvědavá! :)

      Vymazat
  2. To je naprosto neuvěřitelný a boží! Všechno! Kombinace s fotkami přírody působí skvěle :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) Ony ty sladkosti z velké části z přírody vycházejí, tak to k tomu patří :) . Jenom to mám takové přeházené a neurovnané, příště to bude lepší a snad se i moje techniky ve výrobě wagaši zlepší, mám v plánu na tom pořádně pracovat.

      Vymazat
  3. To je taková nádhera! Mám chuť sníst monitor! :D

    OdpovědětVymazat
  4. Viděl jsem váš obrázek
    Tak krásná a vypadá tak sladká
    Hledá forword vašich fotek
    Mít dobrý den vaření z Japonska

    OdpovědětVymazat