Balíček z japancentre.com

Už je to tak, zase utrácím. U mě je to prostě typické. A pak brečím v koutě, že nemám peníze na cosplay a na vstupenky na Akicon. Dobře mi tak.

Nejvíc peněz nechávám právě na oblečení, knihách které se pak válí nedotčeny v poličce, protože není čas číst a výtvarných potřebách. A pak na jídle, nádobí, formy na pečení, zase jídle, serepetiček na zdobení bento boxů a zase a jenom jídle.
A celé prázdniny trávím v lese na brigádě, abych na to měla.
Ale stojí mi to za to, to mi věřte :D .

Chtěla bych se s vámi podělit o balíček, který mi přišel kurýrem z Anglie a těm to zase přišlo až z Japonska. Aneb kde se dají koupit roztodivné suroviny do japonské kuchyně a kde je já vlastně sháním.
A musím si postěžovat, že žádný takový obchod není v Česku. Ano, je tu pár e-shopů s japonskými potravinami, ale člověk jako já si tam málokdy vybere. (Ale chápu, že by se podnikání zrovna s tímhle vůbec nevyplatilo. A já musím zamáčknout slzu, že jsem si nemohla objednat i jejich čerstvě udělané daifuku v různých příchutích, protože by se to po cestě zkazilo.)

Tento obchod jinak velice doporučuji! Jedinou jeho nevýhodou je drahé poštovné (proč mi to musí posílat kurýrem, mně stačí obyčejná pošta >.>), ale jinak nemá chybu. Široký výběr surovin na vaření, také hotových jídel (bohužel některá posílají jen do Anglie :( ...), také různých čajů, pití, alkoholu, nádobí, bento boxů a věciček na zdobení bento boxů, i nějaké kuchařky a módní časopisy nebo časopisy s mangou. Balíček vždy přijde rychle a v pořádku.
Takže kromě vysoké ceny poštovného jsem maximálně spokojená.

A co jsem si to tenkrát hodila do "košíku"?

Nejdřív jídlo:

Somen nudle s příchutí umeboshi švestiček a barevné udon nudle. Asi jsem objevila svou novou úchylku a tou je sbírání různých příchutí a barev nudlí soba, udon a somen :D. Jsem zvláště zvědavá, jak budou chutnat ty růžové...

Kinako (mouka z pražených sojových bobů), protože toho nemám nikdy dost v poslední době.

V poslední době se tu rozmohly shirataki nudle. Nebo bílé rosolovité zázračné nudle bez kalorií, tuků a sacharidů, bez ničeho. Jídlo z ničeho. (A bacha na to, teď jsem si někde přečetla, že kolovala pověst, že jeden známý japonský novinář zemřel na podvýživu, když se snažil zhubnout pomocí pojídání velkého množství konnyaku. Nevím, co je na tom pravdy, ale dost možné to je.)
Tedy, z něčeho to být musí, vyrábí se to z cibulky rostliny konnyaku. Buď se z toho udělá tento obdélník, nebo nudle, které se pak nazývají shirataki. Shirataki se pak dávají do vývarů a polévek jako třeba sukiyaki nebo mizuyaki a nebo se dají do taštiček ze smaženého tofu a celé se to dá polévky oden.
Já si koupila konnyaku v této verzi obdélníčku. Klasicky je průhledný, já chtěla ale zkusit tento šedo-hnědý a punťatý díky mořské řase. Určitě sem dám pak nějaký recept s tímto, i se shirataki nudlemi, jak by se měly správně připravovat, aby dobře chutnaly a jak se tradičně připravuje v Japonsku.

A pak hotové čtverečky mochi. Doma mám obyčejné bílé a dělám si z toho skvělé waffle, nebo se to dá hodit do trouby nebo na pánev, krásně se to nafoukne, na povrchu křupe a dokud to je teplé, tak uvnitř krásně měkké a žvýkavé, prostě jako mochi.
Takže jsem se rozhodla zaexperimentovat a koupila jsem mochi z hnědé rýže s pelyňkem. No, jsem na to zvědavá, pelyněk se do mochi přidává často a má pak krásně zelenou barvu. Jen mě štve, že jsou ty čtverce balené po třech, takže jakmile otevřete jeden, musíte i zbývající dva sníst co nejdříve, jinak oschnou a už se to nedá použít. Lépe vymyšlené mi to připadá u toho klasického bílého, co už jsem měla doma, protože tam je každý čtverec zabalen jednotlivě a ještě je rozdělen na čtyři kousky, takže pokud chcete menší kousky a ne jeden velký kusanec, snadno to nožem od sebe oddělíte, což u tohoto pelyňkového udělat nejde.

Zkusila jsem i hotové jídlo v sáčku. Zní to hrozně nezdravě, ještě když se člověk podívá na datum spotřeby, ale ve skutečnosti ve složení je pouze rýže a směs fazolí, semínek a obilovin. Žádné konzervanty a umělá ochucovadla a já nevím co ještě (a ani sůl, což já vždy uvítám, když se snažím své tělo přimět zadržovat vodu).

Takže jsem se rozhodla připravit si rychlou svačinku. Jen nějací chytráci nalepili papírek se složením v angličtině přes celý návod na přípravu, takže ještě následovalo asi 15 minutové slupování super silné nálepky. Na Japoncích mám mimo jiné ráda i to, že dělají tak precizní a srozumitelné návody, že je pochopí i ten, kdo japonsky téměř neumí. Jsou v tom tak dobří, že jsem schopná i vařit podle jedné kuchařky celé v japonštině, co mám doma. 

Ale to jsem odbočila :D . Pytlík se strčí do vroucí vody a vaří se 6 minut, pak se otevře a obsah se bolestivě, je to horké vymáčkne do misky a může se jíst. A bylo to fakt výborné! Člověk zvyklý solit by si tam určitě nějakou sůl nasypal, ale pro mě to bylo úplně ideální. Plánuji si tohle udělat i sama doma příště. 

Yuzu šťáva a sušená kůra. Dává se to do spousty věcí, od dezertů a sladkostí po omáčky a slaná jídla. Dá se to v pohodě nahradit citronem nebo pomerančem, ale já to chtěla vyzkoušet.

Pak pití:

Tyto malé krabičky sojového mléka jsou v Japonsku hodně populární a prodávají se ve spoustě různých příchutí, klasiky jako čokoláda nebo jahoda, ale viděla jsem i s mnohem zajímavějšími příchutěmi, jako třeba ume, meloun, matcha, cola, sakura, earl grey, yuzu, zázvor, *pozor teď to bude ještě zajímavější* kaštany (tohle bych fakt chtěla ochutnat, ve Francii jsem se zamilovala do sladkého kaštanového pyré :3), pečená sladká brambora a oshiruko (polévka z anko s kousky mochi).
Bohužel žádné až takové kuriozity v nabídce nebyly, matcha příchuť byla vyprodána a tak jsem vzala kávovou příchuť a černý sezam s medem. A jsem dost naštvaná, že jsem si všimla až doma, že to ještě s medem. Příště lépe číst popisky.
No, i tak jsem ho ochutnala, přeci jen ten náš domácí med jím. Tak jsem udělala výjimku, přeci to jsou mé těžce vydělané peníze a nebudu to vyhazovat.
Tak jsem dneska ochutnávala. Za prvé mě uchvátilo brčko :D . Už už jsem chtěla nadávat, proč Japonci musí dělat všechno tak malé, i brčka, a že tím nic nevypiju, a pak si všimnu, že je vytahovací, takže ve výsledku je dlouhé dvakrát tolik. Když mě bratr viděl nadšeně si hrát s vytahovacím brčkem, v mžiku oka mě zchladil, že tohle je v Česku taky.
Nejdřív sezamové. Moc dobré, ta chuť sezamu tam byla opravdu cítit a občas tam byl i kousíček semínka (to se mi možná jenom zdálo, nejsem si jistá). Kávové bylo ale lepší, možná je to asi spíš tím, že teď dost ujíždím na kávě, nebo spíš přesněji kávové příchuti a latté :D . Jinak jsou mlíčka moc dobrá, méně sladká, než ta sojová od Alpro, co se prodávají u nás. Určitě budu chtít zkoušet i další příchutě.

A jasmínový čaj. Který si můžu udělat doma sama, protože je to prostě obyčejný jasmínový čaj. Ale já prostě nemohla odolat, má to pěknou flašku. A navíc je neslazený, což je naprosto úžasný, protože já nesnáším sladké nápoje (vyjma sladkých sojových mlík :D je to dost zvláštní, protože já sladké miluji). V Japonsku se takto balený ledový čaj ve flašce prodává většinou neslazený nebo slazený jen lehce, což mi připadá hrozně fajn. Lepší a zdravější, než pít ty přeslazené hnusy tady u nás.
Takovéto flašky nebo plechovky s pitím se navíc prodávají v automatech, kdy v létě v nich najdete vychlazené nápoje a v zimě se prodávají teplé. Což je snad ještě úžasnější, protože já osobně nesnáším, když mám v zimě žízeň, jsem bez pití a musím si koupit ledovou vodu z automatu, jako bych měla začít mrznout nejen z venku, ale i zevnitř.

A pak tento balíček různých japonských čajů. Obávám se, že to nebudu nikdy schopná rozbalit, je to úplně kouzelné :')...

A nakonec věcičky do mého bento arzenálu. Snad se tento školní rok najde více času na vytváření bento boxů a neskončím zase s jídlem naházeným v nějaké ošklivé krabičce.

Momentálně jsem posedlá králíky a králičími motivy, takže jsem prostě MUSELA mít formičku na rýži ve tvaru králičí hlavy a růžové králičí a mrkvové papírové košíčky (zevnitř jsou potažené plastovou vrstvou, což je úplně skvělé, nemusí se totiž hned vyhodit, jsou tím chráněné před nasáknutím z jídla, které do nich dáte). A tyto napichovátka. Protože s tímto může být i brokolice roztomilá. *reklama*