Dorajaki どら焼き

Dorajaki. Nevinně vypadající 2 lívance slepené náplní.
Nevinné jsou, ale ve verzi s vejci, ovšem pokud se pokoušíte docílit nadýchaného lívance se strukturou piškotu, k tomu ještě s hladkým povrchem, bez vajec, je to fakt dost oříšek. Nespočetněkrát jsem je zkoušela a když jsem už konečně našla dokonalý recept v mé kuchařce Kanša, zradila mě zase pánvička a hladkého povrchu jsem nedocílila. Takže to bylo zase pěkných pár pokusů, než jsem se s ní skamarádila. A to dalo vzniknout podzimně laděným dorajaki s kaštanovou náplní, které byly ale poněkud připálenější. 

Teď jsem se ale rozhodla konečně přidat snad už definitivní recept na úplně základní, nejobyčejnější, klasické dorajaki plněné sladkou pastou z azuki fazolí-anko. A musím se už pochválit, protože při tomto posledním pokusu byly lívance připálené jenom 3!
Tím chci říct, že je důležité znát svou pánvičku, pokud chcete, aby vaše dorajaki také hezky vypadaly. V receptu je popsán postup, jaký musím podstoupit já se svou pánvičkou, ale je možné, že vaše pánvička se bude chovat jinak a postup by byl úplně jiný, a nebo máte úplně normální pánvičku a žádné speciální postupy vás tížit nemusí a já vám tiše závidím. Jinak i ošklivě vypadající dorajaki chutnají skvěle. Můžete je plnit čímkoli-čokoládou, ovocem se šlehačkou, sladkými fazolovými pastami různých příchutí, karamelem...fakt čímkoli chcete, já budu určitě přidávat recept na různé další variace. A nebo je můžete zkusit také samotné, jako obyčejné lívance, jen varuji, že budete asi potřebovat dost sirupu, protože jsou sušší (jak jsem psala, jsou hodně podobné piškotovému těstu). 











SUROVINY:
na 2 velké ks/4-5 menších ks
  • 1/2 hrnku hladké bílé mouky
  • 1 lžíce kinako (pražené sojové mouky)
  • 2 lžíce moučkového cukru
  • 2 lžičky prášku do pečiva
  • 1/3 hrnku a 2 lžíce sojového mléka
  • 2 lžíce mirin (sladké rýžové víno)
  • pár kapek sojové omáčky
  • troška sezamového/slunečnicového oleje na potření pánvičky
  • 150g anko (tsubuan-s kousky, koshian-hladké a jemné, je jen na vás, jaké preferujete, recept na domácí je tady)
POSTUP:
Smíchejte v míse mouku, kinako, moučkový cukr, prášek do pečiva. Přidejte sojové mléko, mirin, sojovou omáčku a metličkou promíchejte tak, aby těsto bylo jemné a bez pucků. Není tekuté ani moc husté, při zvednutí metličky nahoru by těsto mělo pomalu stékat, ne kapat. 
Nechte těsto stát 10 minut. 



Nepřilnavou pánvičku pokapejte trochu olejem a vytřete papírovým ubrouskem. Rozpalte na minimum a těsto opatrně nalévejte lžící na pánvičku tak, aby se vytvořilo co nejpravidelnější kolečko, na jeden lívanec jsou asi 2 lžíce těsta. Pánvičku rozpalte na střední žár a až bublinky vystupující na povrch se přestanou po prasknutí uzavírat, je čas lívanec otočit. Z druhé strany ho stačí opékat jen chvilku. Před opékáním dalších lívanců nechávám pánvičku co nejvíc vychladnout a zase začínám na rozpálené pánvičce na minimum a až na ni naliji lívance, rozpálím ji na střední žár a pokračuji už podle výše uvedeného postupu. 
Hotové lívance nechte trochu vychladnout na roštu, pak vždy jednomu namažte anko na tu ošklivou stranu (kterou jste opékali jako druhou) a přiklopte ho druhým lívancem, také tou ošklivější stranou dovnitř, trochu je zmáčkněte k sobě. 






Pokud je všechny nesníte, stačí je slepené jednotlivě zabalit do potravinářské fólie a skladovat maximálně 2 dny v temnu, chladnu a suchu (ale ne v lednici, spíš ve spíži). Plusem tohoto jednotlivého balení je, že lépe drží u sebe, zaoblí se a drží víc tvar.

Žádné komentáře:

Okomentovat