Japonský mléčný toastový chléb ミルク食パン



Líbí se mi, že i když Japonci mnoho věcí přejímají od jiných států, které na ně různě působí, stejně si ty přejaté věci nějakým způsobem přetvoří a vdechnou tomu trochu nějakého toho japonského ducha.
Tak například to jejich pečivo. Pšenice v Japonsku není tradiční plodinou a tak tam ani není tradiční chléb a další pečené a kynuté dobrůtky z pšeničné mouky, jde o záležitost dost mladou.
My v Evropě máme ten svůj klasický kváskový chléb s pěkně vypečenou a křupavou kůrkou, kdy surovinami je pouze voda, mouka, sůl a kmín. No a Japonci si svůj chleba vytunili po svém. Očividně jim nechutnala tvrdá kůrka, takže je tenhle chleba zcela bez nějaké kůrky, proto všechny milovníky chlebových patiček zklamu. Taky mají rádi jemné chutě, takže ho místo vody většinou dělají z mléka či smetany a je často také plný másla, takže vegani v Japonsku chleba a pečivo hledají opravdu velice těžko.
Tenhle chleba je můj oblíbený. Nedokážu se rozhodnout, jestli mám ráda pečivo na japonský, nebo na český způsob, oboje má něco do sebe a myslím, že si ani nikdy nevyberu vítěznou stranu.
Pokud jste jako malí okrajovali z chleba kůrky a chtěli jenom ten měkký vnitřek, nebo z rohlíku vydlabávali vnitřky a dělali z toho modelínu (no jen se přiznejte, snad nejsem jediná!), myslím, že pokud si vypečená kůrka stále ještě nenašla cestu k vašim chuťovým buňkám, tohle je chleba jako dělaný pro vás.
Je totiž zcela bez kůrky, měkký, nadýchaný, lehoučký, vláčný, s jemnou mléčnou chutí...je tak dobrý, že se dá jíst i samotný, jen tak, bez ničeho. A ještě k tomu díky tangzhongu mu tyto vlastnosti vydrží ještě pár dní po upečení, pokud ho tedy dřív nesníte. Tangzhong je totiž směs vody a mouky, která se před přidáním do těsta zahřeje na plotýnce, zhoustne, vytvoří jakési lepidlo. Jde o způsob pocházející z Číny.
Dá se z něho dělat milion věcí, budu přidávat recepty na různé francouzské toasty a zapečené a grilované toasty a já nevím, co všechno ještě, protože když už používám nějaký toastový chleba, tak je to tenhle. Navíc, pokud si všimnete, úplně stejný recept jsem použila na tyto a tyto kynuté buchty, takže z tohoto receptu můžete udělat mnohem víc, než jen obyčejný světlý chléb.










SUROVINY:
na 11x25cm formu
tangzhong:

  • 100g vody
  • 25g hladké pšeničné bílé mouky

těsto:

  • 300g hladké pšeničné bílé mouky
  • 1 lžíce škrobu
  • 8g instantních kvasnic
  • 8g soli
  • 20g cukru
  • 20g sušeného mléka
  • 30g oleje
  • 100g sojového mléka (či jiného rostlinného mléka)

POSTUP:
Nejprve si připravte tangzhong. Smíchejte ve vodě mouku ruční metličkou do hladka. Pak na plotýnce za stálého míchání ohřívejte a chvíli před bodem varu směs začne houstnout a měnit barvu, vznikne z toho takové lepidlo. To nechte trošku vychladnout, než ho dál použijete.


V míse smíchejte pečlivě mouku, škrob, kvasnice, sůl, cukr a sušené mléko. Přidejte tangzhong, olej, sojové mléko a smíchejte v husté těsto. To pak vyklopte na pracovní plochu a pořádně propracujte rukama, hněťte velice pečlivě tak dlouho, dokud těsto není hladké, jemné, kompaktní a nelepí se na ruce ani k podložce. Běhen hnětení ani kdykoli jindy žádnou mouku nepřidávejte, ani neposypávejte, hněťte a překládejte na čisté podložce.
Ručně to trvá dost dlouho, asi 15 minut (čas se liší člověk od člověka), robotem to je mnohem rychlejší, ale ten nevlastním.
Těsto dejte kynout do mísy přikryté potravinářskou fólií, kterou propícháte vidličkou (aby těsto neoschlo, ale zároveň mohlo dýchat, zjistila jsem, že tohle je lepší způsob, než to přikrýt utěrkou). Těsto při pokojové teplotě kyne asi 3 hodiny. Zvětší svůj objem na dvojnásobek a při píchnutím prstem do středu těsta se důlek pomalu začíná sám vracet do původní podoby.








Vykynuté těsto rozdělte na 4 díly, které válečkem rozválejte na obdélník a obě protilehlé strany přeložte k sobě do prostřed plátu (viz fotky níže). Pak těsto srolujte do ruličky (začněte rolovat od té kratší strany, opět viz fotky níže) a až budete mít takto srolované všechny 4 kusy, poskládejte je to formy na toastový chléb, kterou jste si vyložili pečícím papírem. Přikryjte opět tou samou propíchanou fólií (ale na volno, aby těsto mohlo vzejít dobře, bude vyšší, než forma) a nechte kynout další 1-2 hodiny při pokojové teplotě a těsto je připravené jít do trouby, když při pohledu kolmo ze strany formy lze těsto vidět.


Pečte při teplotě 175°C po dobu 15-20 minut nebo tak dlouho, až je chléb na povrchu nahnědlý.
Nechte 30 minut chleba vychladnout ve formě a pak ho vyklopte a nechte vychladnout úplně.

Jako každé jiné pečivo, i tento chleba je nejlepší hned první den, ale i těch dalších pár dnů po upečení je skvělý, proto ho skladujte po úplném vychladnutí ve vzduchotěsném obalu, aby neoschnul.

TIPY NA KONZUMACI
Samozřejmě se dá jíst jako úplně klasický chleba, měkký nebo opečený s nějakou pomazánkou nebo džemem, ale i tak bych se ráda dala nějakou inspiraci, co s ním udělat. Je to v podstatě jako 2 v 1-co udělat se starším chlebem a co udělat s kiri moči. Kiri moči je rýžové těsto moči, které je na půl měkké a na půl tvrdé, prodává se v obchodech jednotlivě zabalené a je velice rychlé na přípravu a dá se s ním dělat milion věcí, tak tohle je třeba jedna z nich-zapečené v toastu. Rozpečené tu funguje jako sýr díky tomu, jak se natahuje, takže komu chybí sýrová struktura, tohle je jedna z možností, jak ji dosáhnout. A protože nemá prakticky moc žádnou chuť samo o sobě, dá se připravit na sladko i na slano.

Takže sladkou možností je toastový chleba namazat sladkou pastou z azuki fazolí (anko, recept na domácí tady) a 1 obdélník kiri moči podélně rozpůlit (takže vám to vyjde na 2 zapečené toasty) a na každý toast dát polovinu. Přiklopit druhou půkou toastu (na které kiri moči není) a dát do zapékače. Ten pomalu zavírejte, nepůjde to hned, ale jak je moči pod větším a větším horkem, tak také měkne. Zapékejte asi 5 minut, pak spotřebič vypněte a nechte dojít ještě dalších 5 minut (aby bylo moči uvnitř opravdu měkké, už se mi stalo, že jsem to vytáhla moc brzo a moči bylo syrové a tvrdé).
Snězte ihned, jak toast bude chladnout, tak moči uvnitř bude tuhnout a tvrdnout, rozhodně nejde o svačinku do školy, protože na té byste si moc nepochutnali a možná vylámali zuby.




Ten samý postup funguje i pro tuto slanou variantu se salátem místo anko pasty. Volte zeleninový salát, který je smíchaný se sojanézou, takže je hezky krémový a jde to skvěle k moči a jemné chuti tohoto toastového chleba.






Žádné komentáře:

Okomentovat