Já vím, já vím, mnoho z vás si už říká, že už bylo na čase, když to slibuji už pěkných pár měsíců :D.
Nějak jsem se k tomu nemohla přemluvit, došlo na to, až když mi doma kupované kinako došlo a nemohla jsem si ho koupit kvůli své současné finanční situaci (protože tu super roztomilou sukni s králíkama jsem si prostě musela a koupit a protože si šetřím na teoretickou cestu do Vietnamu na příští léto, jelikož po třech týdnech v Himálajích s naším učitelem přežiju už fakt všechno).
A kinako já mám opravdu HODNĚ ráda, zvlášť v kombinaci s kuromitsu sirupem, takže pokud se stane, že mi dojde a nemám ho jak doplnit, je to pro mě něco jako menší pohroma.
Normálně se kinako dělá tak, že se opraží sojové boby, které se pak namelou na jemnou moučku, která chutná trošku nasládle, opraženě, je lehce aromatická a voní podobně jako káva (nebo alespoň mně to kávu připomíná). Tuto možnost jsem rovnou zavrhla, protože jak se znám, tak pokud by se mi sojové boby při pražení nespálily, tak bych oddělala mixér. Takže jsem si řekla, že bych si mohla koupit sojovou mouku a až tu pak opražit, takhle se mi nepříjemné mixování mine a výroba kinako bude tedy velmi rychlá a jednoduchá.
A teď si asi říkáte, že v tom bude nějaký háček a něco se pokazilo, jako obvykle. No, musím vás zklamat, ono to fakt funguje :D.
Jediným problémem je vychytat správný moment, kdy je kinako hotové - aby už bylo opražené, ale zároveň ne spálené, hranice mezi tímto je fakt tenká. Protože mícháte, mícháte, pořád nic a najednou to začne hodně rychle hnědnout.
Kupované kinako je trošičku lepší, než to domácí (což je překvapující, protože normálně nejsou kupované a už připravené suroviny, kromě rýžové mouky, tak dobré, jako připravené doma, což platí hlavně u různých sladkých fazolových past), ale jenom opravdu o trochu, až takový velký rozdíl v tom není, takže pokud se mi bude vyplácet si kinako dělat doma, asi u toho domácího zůstanu.
SUROVINY:
- hladká plnotučná sojová mouka (seženete ve zdravé výživě)
POSTUP:
Rozpalte nepřilnavou pánev na střední žár. Je důležité vždy pražit jen 2 lžíce sojové mouky, pokud jí použijete více, budete ji mít velmi pravděpodobně na některých místech spálenou a na některých zase syrovou. Neustále míchejte pár minut stále na středním žáru, za nedlouho začne rychle měnit barvu, zlátnout až hnědnout a být dosti aromatická.
Až si budete myslet, že je kinako hotové (dávejte ale pozor, abyste ho zase nespálili nebo neopražili moc! je fakt těžké ten okamžik vychytat, když ještě třeba ani nevíte, jak takové kinako má vonět a vypadat a chutnat), přendejte ho do misky a můžete opět začít pražit další 2 lžíce, pokud budete chtít.
Skladujte ho několik měsíců ve vzduchotěsné nádobě v lednici.
Žádné komentáře:
Okomentovat