Pomalu se začínám připravovat na Nový rok, tento den totiž, jako ve většině Asijských zemí, je svátkem plným tradic, času stráveného s rodinou a tradičního jídla, tak trochu mi to připomíná naše české Vánoce.
Podzim je mé nejoblíbenější roční období, nejvíce pak asi listopad, protože je to měsíc, kdy je prostě to pravé podzimní počasí a podzimní nálada, ať už ta pochmurná, nebo veselá barevná. Nesnáším horko i zimu, nejpříjemnější mi je teplota něco mezi, podzimní teplota, kdy je chladno tak akorát, abych mohla nosit své tlusté svetry, punčocháče, šály a vrstvit oblečení na sebe, ale také je teplo tak akorát, aby mi neumrzaly prsty na rukou a nos při čekání na autobus.
Navíc všechno to podzimní jídlo, jako sušené ovoce, jablka, skořice, sušenky, kakao, teplé čaje, horké polévky, oříšky, kaštany, ovesné kaše..., všechny ty krásné barvy v přírodě, padající listy, déšť, mlha a depresivní počasí střídající se s veselým, pozitivním a prosluněným počasím. V této době je navíc vše kolem tak fotogenické, že kdykoli vyjdu ven, beru s sebou foťák.
Navíc, tento měsíc bych nazvala asi jako měsícem splněných přání a obrovských šoků, každý byl větší, než ten druhý.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
